Vysvětlení pojmů při vkládání inzerátu

Příklad výpočtu plochy

Byt 2+1, který má plochu Místností, Vnitřních konstrukcí a Ploch pod zabudovanými předměty 46 m2.  

K bytu patří samostatná, uzavřená, zděná komoru na patře, která je Místností a má plochu 2 m2.  

Dále je k bytu možnost užívat 4 m2 balkon, 10 m2 terasu, 3 m2 sklepní kóje, která není místností a 18 m2 parkovací stání. 

Byt bude mít následující hodnoty:

  • Užitná plocha: 48 m2 (46 m2 vnitřní místnosti + 2 m2 komora)  
  • Celková plocha: 83 m2 (48 m2 Užitná plocha + 4 m2 balkon + 10 m2 terasa + 3 m2 sklepní kóje + 18 m2 parkovací stání) 

Užitná plocha

Užitnou plochu definujeme jako součet ploch všech místností, které jsou součástí bytu, domu nebo jiného prostoru, který chcete na Srealitách inzerovat nebo již inzerujete.

Do Užitné plochy zahrnujeme také plochy, které zabírají vnitřní konstrukce v prostoru (stěny, sloupy, pilíře, komíny) a plochy, které zabírají zabudované předměty (zabudované skříně, kuchyňské linky, vany, sprchové kouty).

Součástí Užitné plochy mohou být obytné místnosti (jedná se o místnosti, které jsou určené k bydlení, např. obývací pokoj, kuchyň, ložnice, koupelna), pobytové místnosti (jedná se o místnosti, které splňují požadavky na to, aby se v nich zdržovali osoby, ale nejsou to obytné místnosti), vedlejší místnosti a příslušenství bytu.

Za místnost považujeme prostorově uzavřenou část stavby, která je ohraničená pevnými stěnami, podlahou a stropem nebo střechou. 
 
Do užitné plochy, prosím, nepočítejte balkon, terasu, lodžii ani garážové stání, ale pouze místnosti uvnitř vnějších stěn. Sklep můžete do Užitné plochy zahrnout, pouze pokud je sklep samostatnou místností. Pokud je k bytu sklepní kóje, která je vymezená tak, že se jedná o určitou část společného prostoru v domě (např. kóje, která je ohraničená dřevěnou nebo kovovou konstrukcí a jedná se o jednu část z velkého prostoru, který je společným prostorem v domě), tak ji do Užitné plochy nezahrnujte. 
 
Užitná plocha je termín, který definujeme v bodě 104. písmene i) smluvních podmínek. Naše definice užitné plochy vychází z definice podlahové plochy, tak jak ji uvádí stavební zákon. Nicméně stavební zákon požaduje, aby podlahová plocha byla zaokrouhlená na jedno desetinné místo. Vzhledem k tomu, že my pracujeme pouze s celým číslem, nemůžeme tedy používat označení podlahová plocha.  
Rozhodli jsme se využít a zachovat výraz Užitná plocha, který mají zažitý naši inzerenti i uživatelé Sreality.cz Užitnou plochu propisujeme do názvu inzerátu. 
 
Pojem podlahová plocha definuje od 1. 7. 2024 zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v paragrafu 13 písmene n) a dále podlahovou plochu definuje nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, v paragrafu 3 odstavci 1. Tyto informace uvádíme pouze pro doplnění podrobností, jak správně Užitnou plochu určit a co do ní můžete zahrnout. 
 
Zároveň víme, že Užitná plocha bude stejná nebo menší než Celková plocha. Nikdy nemůže být větší. 

Celková plocha

Zahrnuje Užitnou plochu (součet místností) a dále plochu balkonu, terasy, garáže, sklepních kójí nebo sklepů, které nejsou samostatnou místností a dalších prostor v domě, které je možné užívat.  
Celková plocha bude vždy stejně velká nebo větší než Užitná plocha. Nikdy nemůže být menší. 

Zastavěná plocha

Zastavěnou plochou myslíme tu část, kterou zabírá stavba na pozemku. Zahrnuje rozlohu budovy včetně stěn a přilehlých částí, jako jsou garáže, terasy nebo verandy, které jsou pevně spojené se stavbou. Patří sem také zimní zahrady, přístřešky pro auta a jiné stavby, které vytvářejí zastavěnou plochu na pozemku. 

Elektřina

Jednofázové vedení

Jednofázové vedení má jeden vodič, který přenáší elektrický proud. Tento typ vedení je běžně používán v domácnostech pro menší spotřebiče, jako jsou lampy, televize nebo počítače. Příklad „1x16A“ znamená, že tento jednofázový hlavní jistič může přenášet proud o hodnotě 16 ampérů. To je dostatečné pro běžné spotřebiče, které doma používáme (počítače, kávovary, osvětlení).  

Třífázové vedení

Třífázové vedení má tři vodiče, které přenáší elektrický proud. Tento typ vedení je vhodný pro větší spotřebiče nebo zařízení s vyšší spotřebou energie, jako jsou elektrické sporáky, pračky nebo velké stroje. Příklad „3x25A“ znamená, že tento třífázový hlavní jistič může přenášet proud o hodnotě 25 ampérů na každé ze tří fází, což dohromady činí 75 ampérů. To je potřeba pro zařízení, která vyžadují více energie. Typicky je to vhodné v okamžiku, kdy elektřina slouží k ohřevu teplé vody, vytápění, v nemovitosti je klimatizace nebo více náročných spotřebičů, které mohou rychle zatížit vedení. Typicky indukční varná deska, rychlovarná konvice. 

Stručné shrnutí

Jednofázové vedení (např. 1x16A) je dostačující pro běžné domácí spotřebiče, zatímco třífázové vedení (např. 3x25A) je nutné pro spotřebiče a zařízení, která mají vyšší energetickou náročnost, např. pro tepelná čerpadla, klimatizace, elektrokotle, filtrace bazénu. 

Zdroj topení 

Zdroj topení je systém nebo zařízení, které zajišťuje vytápění nemovitosti. Může se jednat o různé technologie a způsoby, jak přenášet teplo do obytných nebo komerčních prostor.

Příklady zdrojů topení

  • Kotel na tuhá paliva – používá dřevo, uhlí nebo pelety k výrobě tepla, které je následně distribuováno do topných těles v budově
  • Plynový kotel – využívá zemní plyn nebo propan k ohřevu vody, která cirkuluje v radiátorech nebo podlahovém topení
  • Elektrický kotel – přeměňuje elektrickou energii přímo na teplo, které je použito v topných tělesech
  • Tepelné čerpadlo – odebírá teplo z okolního prostředí (vzduchu, vody nebo země) a přenáší ho do vnitřního prostoru pomocí kompresoru a chladiva
  • Centrální dálkové vytápění – teplo je vyráběno ve velkém centrálním zdroji a distribuováno do jednotlivých budov pomocí sítě potrubí
  • Krb – tradiční zdroj tepla, který využívá spalování dřeva nebo jiných tuhých paliv. Krby jsou často centrálním prvkem místnosti a poskytují nejen teplo, ale i estetický zážitek. Moderní krby mohou být vybaveny vložkami, které zlepšují účinnost spalování a snižují emise
  • Krbová kamna – samostatně stojící jednotky, které využívají dřevo, uhlí nebo pelety k výrobě tepla. Krbová kamna jsou obvykle vysoce účinná a mohou být napojena na systém rozvodu teplého vzduchu nebo teplé vody, což umožňuje vytápění více místností nebo celé nemovitosti
  • Tepelný ventilátor – elektrické zařízení, které kombinuje topný článek a ventilátor k distribuci teplého vzduchu v místnosti. Tepelné ventilátory jsou přenosné a mohou rychle zajistit příjemné teplo v menších prostorech
  • Solární panely – solární termální panely využívají sluneční energii k ohřevu vody nebo vzduchu, které jsou následně využity k vytápění nemovitosti. Tento ekologický způsob vytápění je závislý na slunečním záření a často je kombinován s jinými zdroji tepla
  • Kamna na pelety – podobná krbovým kamnům, ale místo dřeva využívají pelety z biomasy. Kamna na pelety jsou automatizovaná a mohou být programována k udržování konstantní teploty. Jsou také šetrná k životnímu prostředí a vysoce účinná
  • Teplovzdušný systém – tento systém využívá centrální jednotku, která ohřívá vzduch a pomocí ventilátorů a potrubí jej distribuuje do místností. Teplovzdušné systémy mohou využívat různé zdroje energie, včetně elektřiny, plynu nebo oleje

Topné těleso 

Topné těleso je zařízení nebo komponenta určená k přeměně energie (obvykle elektrické, plynové nebo tepelné) na teplo, které je následně použito k vyhřívání prostoru nebo ohřevu vody. Topná tělesa jsou klíčovou součástí mnoha systémů vytápění a mohou mít různé tvary, velikosti a technologie. 

Příklady topných těles

  • Radiátor – tradiční topné těleso, které přenáší teplo do místnosti konvekcí a sáláním. Radiátory mohou být napájeny teplou vodou z kotle nebo elektrickým proudem
  • Podlahové topení – systém, který využívá topné kabely nebo trubky umístěné pod podlahou k rovnoměrnému rozložení tepla v celé místnosti.
  • Elektrický ohřívač – přenosné zařízení, které využívá elektrické topné články k ohřevu vzduchu nebo povrchu v místnosti.
  • Konvektor – topné těleso, které využívá principu proudění vzduchu; vzduch je ohříván a následně cirkuluje v místnosti
  • Infra topný panel – elektrické zařízení, které produkuje infračervené záření k přímému ohřevu osob a předmětů v místnosti

Zdroj teplé vody 

Zdroj teplé vody je zařízení nebo systém, který slouží k ohřevu vody pro různé účely, jako je vytápění prostor, ohřev vody pro domácnost nebo průmyslové využití. Tyto systémy mohou využívat různé typy energie a technologie. 

Příklady zdrojů teplé vody

  • Elektrický bojler: Zařízení, které využívá elektrickou energii k ohřevu vody. Je oblíbený v domácnostech díky snadné instalaci a schopnosti rychle ohřát vodu. 
  • Plynový kotel: Využívá zemní plyn nebo propan k ohřevu vody. Plynové kotle jsou efektivní a často se používají v centrálních vytápěcích systémech. 
  • Solární ohřívač vody: Využívá solární panely k zachycení sluneční energie, kterou následně využívá k ohřevu vody. Tento systém je ekologický a může výrazně snížit náklady na energii. 
  • Tepelné čerpadlo: Využívá energii zvenčí (vzduch, země, voda) k ohřevu vody. Tepelná čerpadla jsou vysoce účinná a šetrná k životnímu prostředí. 
  • Kombinovaný kotel (kombinace vytápění a ohřevu vody): Zařízení, které zároveň poskytuje teplo pro vytápění prostoru a ohřívá vodu pro domácí použití. 

Zdroj teplé vody je zásadní pro komfort a pohodlí v domácnostech i průmyslových zařízeních, ať už jde o sprchování, praní, nebo topení. Výběr správného zdroje závisí na specifických potřebách a dostupných možnostech energie. 

Klíčová slova

Slouží k lepšímu vypíchnutí vlastností nemovitosti, podle kterých to může zájemce hledat. Námi předvyplněná slova vychází ze skutečného hledání uživatelů v dané kategorii. Do klíčových slov můžete zadávat cokoliv, čím je nemovitost unikátní. Má vyhřívaný bazén nebojte se to do klíčových slov uvést. Máte jinou technickou vymoženost nebo vychytávku, třeba skvělý rekuperační systém? Můžete to do klíčových slov přidat.

Podmínky pro klíčová slova jsou podrobněji popsaná v bodě 98 smluvních podmínek a dále v bodech 99 až 105 smluvních podmínek.  

Typ pronájmu

Existují dva základní druhy pronájmu nemovitostí: nájem a podnájem. Každý z těchto typů má své specifické charakteristiky a právní úpravy, které je důležité znát:

  • Nájem – smluvní vztah, kdy pronajímatel (majitel nemovitosti) poskytuje nájemci (osobě, která nemovitost užívá) právo užívat nemovitost za dohodnutou finanční částku nazvanou nájemné. Nájemní vztah je zpravidla upraven nájemní smlouvou, ve které jsou detailně stanoveny podmínky užívání nemovitosti, výše nájemného, doba trvání nájmu a práva a povinnosti obou stran. Nájem je často dlouhodobější a stabilnější formou ubytování, což je výhodné pro nájemce hledající dlouhodobé bydlení
    • Pronajímatel může nájem ukončit pouze za zákonem stanovených podmínek:
      • Porušení smlouvy, Osobní potřeba, Neoprávněné užívání, Stavební úpravy, Vypršení smlouvy. Pokud žádnou z možností nevyužije, tak se musí s nájemcem dohodnout
  • Podnájem – smluvní vztah mezi nájemcem, který má již uzavřenou nájemní smlouvu s pronajímatelem, dále poskytuje část nebo celou nemovitost do užívání třetí osobě, nazvané podnájemník nebo podnájemce. Podnájemní vztah může vzniknout pouze s písemným souhlasem pronajímatele, pokud není v nájemní smlouvě uvedeno jinak. Podnájemní smlouva je obvykle flexibilnější a může být dočasného charakteru

Rozdíly mezi nájmem a podnájmem 

  • Právní vztah – nájem je přímo mezi pronajímatelem a nájemcem, zatímco podnájem je mezi nájemcem a podnájemníkem s případným souhlasem pronajímatele
  • Smlouva – nájemní smlouvu uzavírá přímo pronajímatel s nájemcem, podnájemní smlouvu uzavírá nájemce s podnájemníkem
  • Doba trvání – nájem bývá zpravidla dlouhodobější, zatímco podnájem může být krátkodobější a flexibilnější
  • Užívání – nájemce má plná práva k užívání nemovitosti, zatímco podnájemník užívá nemovitost na základě souhlasu nájemce a pronajímatele
  • Ukončení smlouvy – pronajímatel může dát nájemci výpověď pouze v zákonem stanovených situacích, zatímco nájemce může podnájemníkovi pouze oznámit, že jeho nájemní smlouva skončila a podnájem tak automaticky skončí

Nájemce neplatí provizi

Ta informace znamená, že jako zájemce o pronájem nebudete platit provizi. Může nastat ve dvou situacích. Pokud inzerát inzeruje přímo pronajímatel (nebo v případě podnájmu to může být nájemce, který nabízí podnájem). Pronajímatel provizi zpravidla nepožaduje. Druhá situace je, pokud inzerát inzeruje realitní zprostředkovatel, který si sjednal svou odměnu přímo s pronajímatelem. Je dobré se na tuto informaci zeptat vždy, když zahájíte jednání o pronájmu. Abyste měli jasnou informaci, kolik peněz budete muset na začátku zaplatit. 

Stručné definice ochranných prvků u nemovitosti

  • Ochranné pásmo – území, které obklopuje určitou nemovitost nebo objekt a jehož cílem je chránit tento objekt před negativními vlivy z okolí. Může zahrnovat omezení stavebních či jiných činností, které by mohly ohrozit danou nemovitost nebo její okolí
  • Národní park – chráněné území vyhlášené za účelem ochrany přírodních hodnot a ekosystémů. V národním parku platí přísná pravidla, která omezují lidské činnosti, aby se zajistila ochrana fauny, flory a krajinných prvků
  • CHKO (chráněná krajinná oblast) – rozsáhlejší území, které je vyhlášeno za účelem ochrany krajiny, přírodních hodnot a kulturních památek. V CHKO jsou stanoveny podmínky pro využívání území, které jsou mírnější než v národním parku, ale stále zajišťují ochranu přírody a krajiny
  • Památková zóna – území, kde se nachází soubor nemovitých kulturních památek, které jsou chráněny pro svůj historický, architektonický nebo urbanistický význam. Cílem je zachovat celkový charakter a hodnotu tohoto území
  • Památková rezervace – zvlášť významné území s vysokou koncentrací kulturních památek, které je vyhlášeno za účelem jejich ochrany a zachování. Památkové rezervace mají přísnější režim ochrany než památkové zóny a vyžadují zvláštní péči
  • Kulturní památka – je jednotlivý objekt nebo soubor objektů, které jsou chráněny pro svůj historický, umělecký, vědecký nebo jiný kulturní význam. Kulturní památky jsou evidovány a chráněny podle zákona o státní památkové péči
  • Národní kulturní památka – kulturní památka, která má mimořádný význam pro národní dědictví. Vyhlašuje ji vláda a požívá nejvyššího stupně ochrany. Národní kulturní památky jsou významné pro celou zemi a často mají významný historický, umělecký nebo symbolický význam